Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského.
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.
V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Reflexe fenoménu umělecké výměny Mnichov- země Koruny české.
Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.
Alma Mahlerová, slavná žena slavných mužů:
Gustava Mahlera, Waltera Gropiuse, Franze
Werfela a milenka a múza mnohých dalších:
Gustava Klimta, Alexandra von Zemlinskyho
a Oskara Kokoschky.
Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. Autor Petr Hora-Hořejš proslul svojí řadou knih Toulky českou minulostí.
Kritická edice souboru literárněkritických a teatrologických prací Jana Grossmana. Jan Grossman byl jednou z nejvýraznějších osobností, které zásadně a inspirativně zasáhly do českého literárního i divadelního dění druhé poloviny 20. století.
