Kniha je ilustrovaným výborem z publikovaných i dosud nepublikovaných básní J. H. Krchovského z let 1979–2015, které spojují především motivy čtvera ročních období a témata plynutí času i lidského života.
Jedna z největších básnických sbírek 20. století, vpravdě kultovní Kvílení, vychází poprvé v češtině v samostatném svazku - v klasickém překladu Jana Zábrany, který mohutně ovlivnil i moderní českou poezii. 2. svazek edice angloamerických básníků.
Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů.
Po dětmi a jejich rodiči oblíbených knížkách Veliký tůdle a Příšerky a příšeři je Šišatý švec a myšut zřetelnějším návratem k anglickým říkadlům jako k trvalé inspiraci básníka, spisovatele a překladatele Pavla Šruta.
Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …
Plastické obrázky spolu s dvanácti veršovanými a pěti prozaickými texty hravě a s humorem provedou malé cestovatele životem ostrovanů i zvířat z ospalé vesničky jménem Jambiani.
Výbor z poezie H. Michauxe (1899-1984), jehož poesie je jedním z nejdůslednějších, a zároveň nejpodstatnějších pokusů evropské poesie dvacátého století o jiné vnímání, cítění a myšlení.
Oblíbená klasika Františka Hrubína s ilustracemi Jiřího Trnky provází děti už více než půl století. Nekrásnější české pohádky vypráví autor v půvabných verších, které patří do zlatého fondu poezie pro děti. Knížka by neměla chybět v žádné dětské knih
Thomas Stearns Eliot, nositel Nobelovy ceny za literaturu z r. 1948, je jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osobností světové literatury 20. století. Proslul jako rafinovaný básník, dramatik a kritik.
Svazek přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice).
