Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.
Výbor z deníků z cest po moři i po horách, eseje a úvahy přibližující život v zenových chrámech, vztah poezie a "primitivního" způsobu života, význam kmene a rodiny.
„Obecné vědomosti mají hlupáci,“ napsal kdysi
William Blake. Spáchat krátký medailon na téma
Martinů či Janáček dokáže každý, kdo má internet.
Bydlet v hudbě dvacátého století znamená však něco
docela jiného.
Kniha je cennou výpovědí o procesu vyrovnání s fatální diagnózou. Může být inspirací a povzbuzením pro všechny, kteří ve svém životě
nebo v životě svých blízkých prožívají těžké zkoušky. Je potvrzením zásady: každá krize je zároveň šance.
Komponovaným výborem ze svých kritických textů z let 1990–2015, zaměřených zejména na současné české divadlo, ale i film, literaturu a společnost, autorka mapuje příznačné formace kulturní krajiny, nahlížené z perspektivy uplynulého čtvrtstoletí.
Mohutný soubor kritických statí a esejů Petra Krále konečně seznámí čtenáře s rozsáhlou, ale vcelku neznámou a nedoceněnou částí autorovy tvorby. Kniha není mimořádná jen svým rozsahem, ale i svou mnohostranností.
Circus politicus znamená v našem porozumění globalizaci rozhodný obrat. Ta se přestává díky této knize jevit jako abstraktní a neosobní proces. Její mechanismy se inkarnují ve směšných mocipánech.
Třetí, závěrečná část sebraného díla přináší nejméně známou, avšak neméně fascinující polohu Balabánovy tvorby - publicistické texty a hry.
Třetí část Díla vychází ve dvou svazcích, samostatně neprodejných.
Šestý svazek Spisů Ludvíka Vaculíka obsahuje autorovy fejetony a publicistické texty, publikované v novinách, v samizdatu i dosud nezveřejněné, z období od konce 50. let do doby porevoluční, s dobovými fotografiemi.
Obrazy světa jsou souborem studií o konstrukcích světa v literárním textu. Autor přináší studie : Komenského Labyrint a člověk v labyrintu; Karel Hynek Máácha a jeho duch; Druhý čas Máje; Šlejharova poetika účasti; Weinerovy obrazy počátku.
Detailní studie proslulého znalce raného německého filmu o nejdiskutovanějším snímku Fritze Langa „Metropolis“. Autor zde zkoumá okolnosti vzniku a osudy tohoto německého sci-fi velkofilmu, který se měl vyrovnat hollywoodským produkcím.
Esej Victora Huga odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století