Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího výročí poněkud méně obvykle.
The publication is devoted to key works of the Czech and European Art Nouveau style. It examines decorative art of the Art Nouveau period as part of the ground-breaking modernization and emancipation trends of the Fin de siecle.
Vladimír Birgus (*1954) patří už dlouho k významným osobnostem české i evropské fotografie. V této oblasti zastává hned několik náročných rolí. Od fotografa a publicisty až po historika fotografie a pedagoga.
Reprezentativní monografie významného
českého malíře a skláře Vladimíra
Kopeckého. Kniha vyšla u příležitosti rozsáhlé
retrospektivní výstavy Bouře a klid v Museu
Kampa /2014/. Kniha získala 2. místo v soutěži
Nejkrásnější kniha roku 2014.
Moravský fotograf Vojta Dukát (* 1947) odešel po okupaci Československa sovětskou armádou do nizozemského exilu (1968). Toulal se po světě a vynikl v žánru humanistické fotografie. 38. svazek edice Fototorst.
Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Osud ho prohnal totálním nasazením i protibanderovským tažením za čepičkiády a posléze dospěl do zdánlivé tišiny každodenní práce v továrně.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
Součástí výstavy Martina Zet uvedené v Galerii města Plzně v roce 2014 je kniha: Z růže kvítek vykvet nám, kde formou vyprávění a obrazové dokumentace autor přibližuje pozadí několika kresebných celků.
Podle novináře a autora knihy Martina Raspera by se zahrady měly stát součástí měst. Tato kniha pojednává o "Zahradničení ve městě" a ekologickém a kulturním pozadí tohoto zdánlivě nového fenoménu.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
