Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.
Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu
Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii
lidský rozměr a lidem víru v ekonomii.
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Kniha sa zaoberá takmer všetkými známymi náboženstvami sveta. Postupne prechádza vývojom človeka a jeho náboženským myslením. Krok po kroku predstavuje náboženstvá Sumeru, Egypta, Blízkeho Východu, Indie, ale aj Grékov, Rimanov, Keltov, Germánov, ...
Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.
Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.