Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.
Kniha popisuje období expanzivního růstu Osmanské říše v Evropě od dobytí Cařihradu v roce 1451. Větší část knihy věnuje autor obléhání Vídně v roce 1683.
Autor objasňuje pojem "wervolf" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války.
Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung).
Publikace je věnována Karlovu mostu, jedné z nejvýznamnějších historických památek v samém centru hlavního města Prahy. Prezentuje samotnou stavbu a činnosti spojené s jejím vznikem.
Tato Vávrova monografie zůstává i po vice než 100 letech od svého posledního vydání základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout.
Publikace je věnována dělostřeleckým zbraním používanými v Evropě v letech 1867–1918, které sloužily jak pro obranu pozemních i pobřežních pevností, tak i k jejich dobývání.
Kniha se zabývá osobností předbělohorského bratrského rytíře Albrechta Pětipeského z Chýš a z Egrberku. Je rozdělena do dvou samostatných oddílů – odborná historická studie a edice korespondence.