Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat,
senešal v Champagni a blízký přítel
Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle
Kniha posvátných slov a dobrých skutků
našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil
panovníka jako ideálního rytíře a vladaře.
Životopisný román zachycuje dramatickou životní dráhu Abrahama Lincolna od jeho mládí a jinošství, kdy si jako kupecký mládenec čtoucí v krámě knihy vysloužil přezdívku "poctivý Abe", přes mužná léta až k jeho zvolení presidentem .
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana.
Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
Příspěvek k historiografické problematice, zabývající se otázkou "ohlasů" Francouzské revoluce v českém a moravském prostředí, k otázce recepce revolučních myšlenek a ideálů.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Tändzin Gjamccho v knize líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii.