Výbor z poezie H. Michauxe (1899-1984), jehož poesie je jedním z nejdůslednějších, a zároveň nejpodstatnějších pokusů evropské poesie dvacátého století o jiné vnímání, cítění a myšlení.
Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …
Sbírka z pozůstalosti duchovního vůdce českého undergroundu, bývalého manažera Plastic People, básníka a kulturního teoretika. K vydání připravil, ediční poznámku a medailon autora napsal Martin Machovec.
V základu knihy stojí přesvědčení, že soubor činností označovaný jako chatařství má ve své podstatě ryze duchovní povahu. Pro každého, kdo chce proniknout k transcendentální povaze činností, které již beztak vykonává.
Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů.
Michaela Kašičková se nám představuje s poezií přímočarou, hutnou, plnou minipříběhů. Její básně jsou charakteristické notnou dávkou sebeironie a humoru, ovšem naproti tomu i lidských soukromých dramat.
Kniha volně navazuje na „povídkový románek“ Tomatom a „snový románek“ Sni. Jedná se o „obrazový románek“, příběh hledání přesvědčivé podoby spirituality v dnešním světě pomocí sérií kreseb, vytvářených během posledních pěti let.
Antologie představuje tvorbu pětice básníků Jevgenije Kropivnického, Genricha Sapgira, Igora Cholina, Vsevoloda Někrasova a Jana Satunovského, kteří se na přelomu 50. a 60. let potkali v obci Lianozovo, jež dala jméno jejich volnému uskupení.