Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Historický román z období Peloponéské války se začíná odehrávat v roce 406 př. n. l. Sparťané pořádají nájezdy do Athén a ty se dostávají do krize, která ukončuje jejich vrcholné období.
Autor v knize ukazuje jak vznikly starověké megalitické stavby (Stonehenge, Cuzco, Velkém pyramidy Mayů, ad.) a k čemu sloužily, ale všímá si také klíčové role astrologie při jejich plánování a výstavbě.
