Deník Nicholase Cresswella z let 1774-1777 je strhujícím dokumentem, jenž den po dni mapuje prolínání individuálního osudu s mašinérií celospolečenské krize, ústící do revolučního převratu.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Publikace (jako kombinace vědecké monografie a odborné slovníkové příručky) je výsledkem dlouholetého bádání, shromažďování a spracovávání archívních dokumentů (převažně vojen-ské provenience).
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218-202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Publikace vypovídá o vztahu kolegů na pražské české univerzitě a později mladočeských poslanců, sociologa Masaryka (1850-1937) a národohospodáře Kaizla (1854-1901).
Čtvrtý díl Goebbelsových deníkových záznamů odráží vnitřní pisatelův svět, ale zároveň umožňuje i netradiční pohled do kuloárů Třetí říše. Svazek je bohatě opatřen poznámkami, které pomohou čtenáři se orientovat.
Masaryk, politik a polyhistor, zakladatel Československého státu a spolutvůrce uspořádání Evropy po první světové válce, je podle autora, psychologa a publicisty Bohumila Slámy, u nás i ve světě nezaslouženě opomíjen.