Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem. Původní d’Urfého cyklus i jeho adaptace jsou zkoumány a porovnávány z několika hledisek – hermeneutický pohled na překládaný text chápe překlad jako výklad, ...
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...
Protestant 10/17 otevírá rozhovor o aktuálních souvislostech české reformace s Richardem F. Vlasákem, skotský reverend John Miller se v kázání vrací ke 100. výročí Balfourovy deklarace, ...
Protestant č. 3/2017 otevírá rozhovor se Štěpánem Hájkem o výjezdním projektu Trojí porce, trojí trefa (kázání + divadlo + kapela). Jan Bierhanzl zdůvodňuje s odkazem na E. Lévinase, proč je bydlení základní lidská potřeba.
Vzestup autoritářské pravice v Polsku vysvětluje v rozhovoru polonista Rudolf Vévoda. Pavel Uhl srovnává reakci soudů v někdejším procesu s Janem Šimsou a současném s Kateřinou Krejčovou.
Listopadový ??Protestant je plný existenciálních témat: o doprovázení umírajících a práci s narkomany vypráví Jiří Krejčí. Petr P. Payne zkoumá, jak hluboký dopad má na vězně studium teologie.
Dosud nevydané texty otce Jeronýma, které čtenář nalezne v tomto svazku, se týkají Eucharistie. Nepojednávají o ní vyčerpávajícím způsobem, vyslovují však podstatné.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés.
Čtenář tohoto svazku se seznámí s životem otce Jeronýma. Nejprve prostřednictvím portrétu od otce Mikuláše, který mu byl z jeho žáků nejblíže. Hned potom ve vzpomínkách autora samého.
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Poslední číslo ročníku 2016 otevírá unikátní rozhovor s bosensko-chorvatským katolickým teologem a filosofem Alen Krstićem o zhoubné vazbě náboženství a nacionalistické politiky a současných nevábných poměrech v Bosně.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Filosofický relativismus je předmětem četných diskusí. Záměrem této čtivě psané publikace je podat komplexní a systematický přehled k otázkám relativismu.
The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání.