Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti.
Petr Váša shrnul své manifestační a teoretické eseje, v nichž na podkladě filozofických i antropologických textů hledá smysl a funkce fyzického básnictví v rámci literatury i divadla.
Knížka známého básníka Jiřího Žáčka a hudebního pedagoga a skladatele Pavla Jurkoviče obsahuje téměř 60 zhudebněných básniček, některých již známých, jiných zcela nových.
Autor se intenzivně věnoval psaní klasických haiku. S německým znalcem pečlivě hlídal přesnou formu a výsledkem jsou básně, které můžeme nazvat "šumavskými haiku".
Armandovy hutné texty odkazují svou imaginací k surrealistické tradici. Reflektují především neklid, chaos a napřehlednost aktuálního světa, lze je však – především díky filozofujícím přesahům – číst i zcela nadčasově.
K nedožitým osmdesátým narozeninám básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází útlý výbor z jeho poezie, čítající třicet pět básní.
