Paměti německého důstojníka z první světové války. Plukovník Lettow-Vorbeck (1870-1964) je považován vojenskými historiky za největší postavu guerillové války.
Kniha se pokouší vystihnout složité a často velmi bolestné vztahy Rusů a Čechů - Rusů v Čechách a Čechů v Rusku - na pozadí historických událostí minulého století, které vztahy obou národů formovaly a poznamenaly.
Autor místo podrobného popisu dějů na potápějící se lodi se věnuje tomu, co se dělo na lodích, které byly nejblíže katastrofy a buď se do záchrany zapojily (CARPATHIA), nebo nezapojily (CALIFORNIAN), a proč.
Autor podává pestrý obraz náboženského života a spolu s ním nejdůležitějších a nejzajímavějších postav i náboženských proudů, které hýbaly Amerikou od 18. po 20. století
Poslední svazek volné trilogie zasvěcené kolonizaci Spojených států se věnuje vylíčení dnes doslova už klasického příběhu dobrodružné cesty Lewise a Clarka, zpopularizovaného románem i filmovým přepisem.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
První ucelené shrnutí dějin intelektuálního společenství Kampademie - obnovené platónské akademie na Kampě, jehož členy byli například Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Daniel Kroupa a také Václav Havel.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Kniha se detailně věnuje jedné z nejdramatičtějších krizí studené války, která byla vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a vedla ke dvojí vojenské konfrontaci - sinajskému tažení Izraelců a britsko-francouzské invazi v Port Saídu.
Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.