Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...
Troufalý portrét zakladatele islámu. Miliarda a půl lidí ho vyznává, stejně tolik se ho bojí, ale jen hrstka o něm něco ví. Na jedné straně bitvy ve jménu Alláha, na druhé devět manželek.
Tato kniha představuje islamismus jako třetí velkou ideologii – po ruském bolševismu a německém nacionálním socialismu –, která se staví do odporu vůči modernitě, liberální demokracii, svobodné tržní ekonomice a západnímu individualismu.
Kniha přispěje k informovanosti široké veřejnosti – studentů, středoškolských pedagogů, novinářů a dalších zájemců – o věrouce, rituálech, zvyklostech či klasických i soudobých podobách práva a politiky.
Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini?
Kniha emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace.
Čtivě a přitom zasvěceně odhaluje islamolog
a dlouholetý korespondent deníku Frankfurter
Allgemeine Zeitung z Blízkého východu pozadí
vzniku a expanze tzv. Islámského státu
v Sýrii a Iráku.
Kniha představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody.
