Existuje jen málo osobností české minulosti, jež by byly v kolektivní paměti akceptovatelné napříč společenským a názorovým spektrem a které by se těšily veřejné pozornosti i úctě v nejrůznějších epochách jako panovník Karel IV.
„Sušická pamětnice připravená k edici Janem Lhotákem je svědectvím o zajímavém období v dějinách města a může být i důležitým pramenem pro poznání vývoje českých královských měst obecně či v komparaci.
Šestý (a poslední) svazek řady katalogů rukopisných zlomků KNM, který podchycuje jednak zlomky nově objevené roku 2016, jednak celek menších zlomků ukládaných do trezoru již od 20. let 20. století a dosud nezpracovaných.
Celobarevná publikace představí na starých pohlednicích místní části Bystřice nad Pernštejnem a okolní obce. Jedná se celkem o 22 obcí, kniha je rozdělena do třech kapitol podle jednotlivých oblastí Bystřicka.
Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem
značně bohatá.
Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
