Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny 20. století.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Autor byl v roce 1944 deportován do Osvětimi. Díky své lékařské odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Po válce vydal své svědectví - šokující a naléhavý deník.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Svazek autorsky navazuje na předchozí díl. V první části líčí důsledky husitské revoluce. Druhá část se zabývá vznikem a prvním obdobím existence českého stavovského státu až do nástupu Habsburků.
