Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů.
Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity.
Fotografická monografie Pavla Brunclíka (1950),
jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace.
Monografie vychází u příležitosti Brunclíkovy
výstavy v pražském Mánesu a motivicky navazuje na autorovy cykly krajin, ženských aktů a
kompozic.
Snímek Poklad na Stříbrném jezeře z roku 1962 stojí na začátku série filmových adaptací Karla Maye, která ovlivnila nejen soudobou generaci diváků, ale i generace následující.
Možná se to nezdá, ale šátky, šátečky i šály mají velkou moc - umí doladit, zjemnit, příjemně dotvořit a zaručeně oživit celkový vzhled oblečení. Umí také dodat eleganci a ženskost vašemu šatníku i podpořit vaši náladu. Jen jim to musíte dovolit...
Jak má umělec hodnotit dílo jiného umělce? Dá se po letech učení, konzultací a rozebírání ještě udržet potřebný odstup? Nakladatelství ArtMap vydalo knihu sebraných posudků umělce a bývalého pedagoga Martina Zeta.
Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv.
Monografie o významném akademickém malíři Miroslavovi Houšťovi, všestranném umělci, který tvoří v Čechách, Itálii a má vřelý vztah k Šumavě. Kniha o jeho životě a především díle, fotografie jeho obrazů, soch, grafik atd.
Anna Zemánková (1908–1986) patří k těm osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Z mnoha důvodů bývá její tvorba zařazována k art brut, v jehož kontextu patří k těm nejtajemnějším a nejmagičtějším.
Koncept autorské publikace Bytosti jménem houba vyrůstá z českého fenoménu- z mykofilní orientace národa, kde se houby obecně těší široké pozornosti, počínaje jejich sběrem a konče jejich vstupem do poezie, hudby, filozofie a nakonec i do osudů lidí.
Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu.
