Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.
Sborník esejů, anket, básní, obrazů a experimentací členů současné Skupiny českých a slovenských surrealistů a jejich spolupracovníků (J. Švankmajer, M. Stejskal, F. Dryje, K. Piňosová, J. Janda, J. Gabriel a 15 dalších autorů).
Jako návštěvník jsem při mnohých cestách pobýval v Paříži dny, týdny, nejvýše měsíce. Moje svědectví je proto samozřejmě úsečné, neúplné, náhodné, osobní.
Čtrnáct elegií ve verších a jedna elegická próza. Spisovatel, nakladatel a editor Robert Krumphanzl (1973) vybral ze svých starších i nových textů a sestavil nerozsáhlý, ale provázaný celek, v němž propátrává své místo a čas, ...
Smyslem tohoto výboru není vršit další popsané stránky písemnictví našeho pomyslného světa. Autoři v této knize nejsou kastováni dle doby, literárního stylu, ani místa.
Je to jen pár slov úvodem, avšak je mi poněkud úzko z tíhy významu, kdy po opakovaném čtení výjimečné sbírky jsem se pustil tam, kam nás Ondřej Fibich napoprvé vedl, k obrazům ženy „ztracené v zeleni“.
