IX. svazek Spisů Jiřího Ortena přináší vůbec poprvé všechny jeho dochované mladistvé básně, které napsal před svou prvotinou Čítanka jaro (1939). Básně jsou řazeny chronologicky od roku 1935.
Kniha vychází s textem francouzského originálu a s paralelním českým překladem, jehož autorem je Jaroslav Bránský. První české samostatné knižní vydání je připomenutím stého vydání Apollinairovy básnické prvotiny roku 1811.
Jiří Pechar je českému čtenáři znám především jako překladatel, literární vědec a filosof, méně jako básník. Sbírka poezie Slovo v samotě vyšla původně před více než třiceti lety pouze v samizdatu, tedy širší veřejnosti téměř nedostupná.
Tvorba Jiřího Pištory má blízko k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška. K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti.
Ivan Wernisch vypravuje dítkám i dospělejší české mládeži. Znalci Wernischova díla naleznou ve svérázném výběru samotného autora dnes již klasické básně a prózy, jako je Střelnice nebo Doupě latinářů, ale také zcela nové básně a texty.
Autor se intenzivně věnoval psaní klasických haiku. S německým znalcem pečlivě hlídal přesnou formu a výsledkem jsou básně, které můžeme nazvat "šumavskými haiku".