Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky.
Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.
Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem.
Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Bitva na Bílé hoře bývá označována jako největší prohra českých dějin, jako národní tragédie nejhoršího dosahu. Málokteré bitvě byl přisuzován tak tragický význam jako této krátké vojenské srážce, která netrvala ani celé dvě hodiny.
Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.
Třetí díl úspěšné edice představuje dalších třicet historických zajímavostí ze Šumperska, tedy Branné, Kopřivné, Loučné nad Desnou, Velkých Losin, Rapotína, Šumperka, Nového Malína, Libiny a dalších obcí.
