Konečně je tu toužebně vyhlížený třetí díl Soudce Dredda! Je tu zpátky polda, soudce a kat v jedné osobě… a to se svými nejikoničtějšími příběhy! Přichází sága Soudce Child, ve které se Dredd bude muset vydat až do vesmíru…
Jak se svět proměňuje? Má anděl duši, může ji vůbec mít? Je pro nás ráj již uzavřený, či nikoli? Co ale bylo dřív? Je už za dveřmi budoucnost? Komu zvoní hrana? Jak to všechno bylo doopravdy? Znáš sám sebe?
Eliadova románová freska je dokonalým příkladem toho, jak dialektika posvátného a světského, která je úhelným kamenem autorovy fenomenologie náboženství, funguje v kontextu prozaického díla.
Fotografie těchto soch vznikaly v 60. – 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty.
Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály.
Komisař Adamsberg má problém: z vězení uprchla vraždící ošetřovatelka, kterou kdysi zatkl, a teď má na něho spadeno. Krom toho se svým týmem řeší případ dvou mrtvých mladíků, zdánlivě zabitých při vyřizování drogových účtů.
Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská.
