Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Dějiny nejsou příběhem, ale skládají se z příběhů. Každý je vidí jinak, každý je jinak prožívá. Tato kniha nabízí možnost podívat se na tehdejší dynamickou dobu deseti páry očí, které měly lepší schopnost vidět ten správný okamžik tehdejšího času
24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky.
Historie tzv. první války za sjednocení Itálie zahrnuje sled dramatických událostí, počínaje ne čekanými pouličními boji během „pěti dnů v Milánu“ v březnu 1848, přes tažení Císařského vojska pod velením polního maršála Václava Radeckého z Radče.
Vzpomínky muže, který nikdy nepatřil k mediálně sledovaným politickým osobnostem, ale přesto se významnou měrou zasloužil o to, že Československá a následně Česká republika znovu získala prestiž jednoho z vyspělých evropských států.