Britský novinář ve své knize velice podrobně a čtivě líčí průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské výpravy. Zároveň přibližuje politické zákulisí a tajné odvetné akce.
Kniha Tři studie o době Karla IV. představuje volný triptych navzájem myšlenkově provázaných studií, jež se pokoušejí na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak doby, v níž žil.
Kniha Křížová cesta představuje závěr (1056-1117) Božetěchova působení opět v rozsahu tehdejší Evropy a to dílem, které předznamenává šíři a význam o více jak 400 let i takového umělce jako byl Michelangelo Buonarroti.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).
Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.
Tato publikace se zabývá úplným začátkem měření sil mezi stíhacími piloty RAF a jejich protivníky z řad Luftwaffe. Z pohledu pilotů britských stíhacích squadron se zde vedl boj na život a na smrt a odehrávala se skutečná dramata.
Předkládaná práce usiluje o přehledné shrnutí procesu vzniku novodobých národních společenství, o postižení jeho nejzákladnějších problémů a souvislostí v evropském rámci.