Spanda gíta je dílo psané ve verších, podobnou formou jako předešlý titul Nejvyšší Skutečnost, vědomí Srdce. Zpěv samovolně vznikl při překladu písma Spanda kárika. Je vyjádřením radosti z uvědomění pravdy.
Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské.
Svatý obrázek. V křesťanském světě má kromě svého estetického působení, ještě vyšší mystický smysl, a proto v něm věřící může kromě krásy nalézt i svoji víru. Svatý obrázek vybízí k meditaci, modlitbě i víře v zázraky.
Druhý svazek III. dílu se podrobně věnuje následujícím žebravým řádům: obutým a bosým augustiniánům, obutým a bosým karmelitánům, trinitářům, servitům, pavlánům, paulínům a milosrdným bratřím.
Tato kniha je výsledkem dlouholetého pobytu Bhakti Vikáše Mahárádže v Indii, kde nejen kázal, ale také sledoval, jak se v tradičním indickém životě odráží pozůstatky védské kultury.
