Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Dějiny knižního trhu v českých zemích Jak vypadal český knižní trh ve středověku? Co všechno se až do současnosti na jeho poli událo? Jak se utvářel, jakými změnami prošel, jaké byly jeho vrcholy a pády?
Publikace je jedním z výstupů Stálé konference rakouských a českých historiků, která vznikla v roce 2009 a zabývá se kontinuálně problematikou moderních česko-rakouských dějin.
Kniha, která na příkladu Moravy v době ledové ukazuje, jak napínavá je paleontologická práce, čím vším se zabývají kvartérní studia a jaké, dosud neznámé, otázky bude nutné v budoucnosti řešit.
Na rozdíl od knihy Stíhačky nad Španělskem, v níž se autor snažil zachytit nejdůležitější letecké bitvy Španělské války, v této práci čtenářům poskytne co nejucelenější obraz pozoruhodných španělských i zahraničních stíhacích pilotů této doby.
Životopis Margarety Thatcherové (1925–2013), trojnásobné britské premiérky, je fascinující jako román, vymyslet by se ovšem nedal. Je to příběh dívky z malých poměrů, jež pod dohledem přísného, laskavého otce vyrostla k významné dějinné roli.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.
Michel de Nostradame (1503-1566), zvaný Nostradamus, proslul především jako autor nejednoznačných a varovných proroctví. Monografie francouzského historika D. Crouzeta však dokládá, že to byl ve své době především významný lékař a zbožný humanista.
Monografie velmi podrobně analyzuje přelomové
období v moderních dějinách Kosova. V průběhu let
1958-1969 se v několika etapách zásadně změnil
dosavadní přístup jugoslávského autoritativního
režimu ke správě Kosova.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
