Otázka autokefality ukrajinské pravoslavné církve zdaleka přesahuje hranice církevního života. Prezident Petro Porošenko ji charakterizoval jako zásadní věc nejen pro nezávislost a národní bezpečnost své země, ale i pro světovou geopolitiku.
Známý libanonský autor Chalíl Džibrán svým nezaměnitelným, poeticko-mystickým rukopisem oživuje osobnost Ježíše Nazaretského. Ve své knize se snaží podívat na postavu Bohočlověka očima těch, kteří se s ním setkali a kteří vydávají svá nejrůznější svědectví o jeho životě.
Publikace je zamýšlena jako podpůrný text pro devět meditací. Biblické postavy zde naskýtají obraz a přiblížení devíti enneagramových zrcadel. Kniha může být čtena „běžným způsobem“, ale může být také spjata s ignaciánským rozjímáním nad Písmem.
Text odkrývá témata duchovního života s pohledem na církev třicet let po „Anežce“. Můžeme se vyjadřovat protievropsky, pokud jsme na delší dobu ani nepřekročili hranice vlastní země? Žije Pán tím, co je nám vlastní?
Monografie I řekl Bůh zaceluje velkou mezeru v díle českých teologů, protože opravdu současná, původní, kompletní teologie stvoření v našem jazyce po mnoho desetiletí nebyla k dispozici.
Knihy italského jezuity Silvana Faustiho o jednotlivých evangeliích jsou plodem dvacetileté zkušenosti s hlásáním Božího slova. Jejich záměrem je pomoci čtenáři hlouběji proniknout do tajemství Slova, a tak se setkat se živým Kristem.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Výklad Lukášova evangelia, ve kterém nechybí odbornost a přitom i pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova.
Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.