Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Monografie představuje Borovského jako velmi svébytného umělce, jehož soustředěná introvertní tvorba charakteristická sugestivním barevným až expresivním projevem čerpá z hlubokého duchovního prožitku přírody.
Nová publikace historika umění Ivana Havelky nám přibližuje život, malířské dílo i význam zakladatele evropské moderní malby, k jehož odkazu se hlásili impresionisté.
Druhé doplněné vydání monografie jednoho z nejvýznamnějších vlámských malířů 17.století seznamuje české čtenáře s uměleckým odkazem Davida Tenierse II., který se proslavil zejména svými žánrovými motivy a jeho díla jsou chloubou světových galerií.
Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
Megapříběh přežití, který se stal jedněmi z „nejdrásavějších“ a „nejsrdceryvnějších“ memoárů o závislosti, jaké kdy byly vydány. Rocková hvězda s námi sdílí syrové a fascinující deníkové zápisky z roku, kdy klesla až na dno.
Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním.
