Krátké texty mapují autorčin běžný život od půvabných projevů ženské marnivosti přes prožitky z cestování, sportování, čtení, zaujetí vlastní prací redaktorky a překladatelky až po výchovu dětí a hlubší zamyšlení o paradoxech života.
Čeho bychom se měli obávat? Co nás má nejvíce znepokojovat? Tak zní otázka, kterou John Brockman, provozovatel webu Edge.org („Nejchytřejší webové stránky na světě“ – The Guardian), položil několika desítkám nejvlivnějších odborníků na světě.
Volné pokračování úspěšné knihy Breviář pozitivní anarchie, která podrobně rozebírala nejrůznější problémy současnosti. Jim se věnuje i nový titul, ale tentokrát z pohledu dvou odlišných vrstev – elity a lidu.
Co je kapitalismus? Jaké má neduhy? Můžeme ho nahradit něčím lepším? Na tyto otázky se rozhodla odpovědět německá autorka Bini Adamczak jazykem knih pro děti.
Adichieová se ve dvou esejích vyrovnává s feminismem a obhajuje jej. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny.
V knize esejů Řeka vědomí se její autor, neurolog Oliver Sacks, zabývá tématy z oborů, jako je botanika, chemie, medicína, neurověda a umění a obrací se na své velké tvůrčí hrdiny vědy – zejména Darwina, Freuda a Williama Jamese.
Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.
V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.