29. svazek edice Fototorst. Černobílé dokumentární práce, na nichž je založena Němcova volná tvorba a také tato kniha, vznikají jak v České republice, tak v zahraničí. Charakterickým znakem děl Tomkiho Němce je kompoziční preciznost.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Bohatě ilustrovaná kniha s množstvím fotografií představuje vznik a podobu „plovoucího představení“ Divadla bratří Formanů a Cabaretu Théâtre Dromesko „Nachové plachty“ a s ním související přestavbu tlačného člunu TČ 2291 na divadelní loď „Tajemství“.
Fotografovat začal Čestmír Krátký v roce 1953 u Karla Plicky, ale soustavně se věnoval výtvarné fotografii až od roku 1959 po seznámení s Janem Koblasou.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
Velká reprezentativní monografie připomíná jednu z uměleckých osobností, jejíž dílo se podstatně podílí na formování české výtvarné kultury od počátku šedesátých let dodnes, ale která byla díky specifickému zaměření své tvorby někdy neprávem opomíjena.
Uměleckohistorický příběh o André Derainovi..., a nejen o něm: příběh o tom, jak každý obraz, socha (atd.) závisí na úhlu divákova pohledu. Příběh, který vypráví, že jedině výtvarné dílo samo má právo odvracet zrak.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
