Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2020
moderní dějiny

Kniha vysvětluje kořeny nestability s pomocí teoreticky původní a empiricky podložené historicko-sociologické srovnávací analýzy.

Komunistická strana završovala v poválečném období hned dvojí transformační proces. Z úzké disciplinované sekty třicátých let se stávala masovou stranou se statisíci nových členů.

Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená

Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.

Tato provokativní poučná studie zkoumá prostředí, v jakém filosof Otto Weininger (1880-1903) psal svou kontroverzní knihu Geschlecht und Charakter (Pohlaví a charakter).

Desátý a zároveň poslední díl čtenářsky oblíbené řady Toulky minulostí světa se podrobně věnuje procesu vzniku evropských národních států, které mají už v 19. století hrát hlavní roli v evropských i světových dějinách.

Monografie německého historika je jednou z prvních prací, která důkladně rekonstruuje formování a hlavní rozhodovací procesy předcházející realizaci nacistického holocaustu.

Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.

Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.