Tomáš Čada je velmi cudný muž. Dokonce tak cudný, že ho v hospodě i nad ránem víc zajímají sociální témata než ženy. Především je však jeho druhá sbírka sociálním dokumentem napříč epochami, současností i mýtem. Mýtem o člověku.
Proč dnes vlastně číst poezii? Podle francouzského filosofa Edgara Morina je poezie především ochranným štítem proti „hyperpróze života“, jedním ze způsobů, jak čelit každodenní rutině a racionalitě.
Samotář i gentleman. Mladinký greenhorn i bojovník s nadlidskou silou, jenž zkrotí mustanga, ať chce či nechce, a udolá holýma rukama příšerného medvěda. Muž žijící mezi dvěma naprosto odlišnými světy.
Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti.
Očarovaný les je posvátným prostorem, jakousi říší stínů, v níž žijí podivné mytologické bytosti, až příliš podobné lidem. Stejně tak lesní bytosti a přízraky prožívají příběhy překvapivě podobné lidským.
Sbírka básní a krátkých próz "Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3". Poezie o boji s duševní nemocí, poezie o komplikovaných vztazích, psychoterapii, vyhrabávání se ze dna. Poezie přímočará, otevřená, drsná, vzpomínková, plná nadějí.
Sbírka veršů Sylvie Richterové nazvaná Slyšet obrazy sestává z dvanácti skladeb věnovaných dvanácti malířům. Časový oblouk je široky, cyklus začíná středověkým Giottem a končí současným českým malířem Mikulášem Rachlíkem.
Radikální sbírka básní světoznámého performera a spisovatele Milana Kohouta obsahuje přes padesát básní, které jsou členěny do dvou oddílů, Ameriky a Evropy.
První oficiálně vydaná básnická sbírka obsahuje sedmašedesát básní mladého autora (ročník 2000), ukrytého pod pseudonymem, v nichž se po svém vyrovnává se světem blízkým i vzdáleným.
Název je souřadnicí porodnice, kde se Anna narodila. Mapy, místa a především města, hrají v poezii autorky významnou roli. Mnohé básně nesou jejich jména.
Fotograf a držitel dvou cen Czech Press Photo Romek Hanzlík, procházel Máchovo krajem kolem Bezdězu, Ralska, Berštejna a Housky, a hledal místa spjatá s Májem. Fotografie tak doprovází stěžejní dílo K.H.Máchy.
Desátá sbírka Petra Kukala je nesena především pocitem muže ve středním věku, který se začíná ohlížet za vším, co je nenávratně uplynulé, a nejistě osahávat kontury nové životní zkušenosti.
Petra Kukala jsme v jeho předchozích sbírkách poznali jako citlivého polabského portrétistu, stejně jako básníka upírajícího zrak za obzor smyslově hmatatelné skutečnosti, kde se vidění a vědění stává jistotou jiného druhu.