Sbírka básní Oty Karse, se skládá z pěti kratších oddílů (Ro_zmlácená krajina, Má láska je kurva, Jardins, Cesta z Čech a Milenci noci), z nichž každý obsahuje několik básní, doplněných o autorovy lakoniky.
Výběr z díla Jiřího Suchánka, křesťanského básníka s neobyčejným nadáním a tragickým osudem. Dobová kritika jej přirovnávala k Seifertovi či Halasovi a řadila mezi nejlepší české formalisty.
Jan Zbořil ve své druhé sbírce básní s naprostou samozřejmostí mísí drobná pozorování se skelety příběhů – a zároveň je schopný sesbíranou pěnu dní místy pročísnout říznou metaforou.
Sbírka Rozhraní nás vtáhne do neuchopitelného světa na pomezí snu a reality, kde hoří vítr a déšť se za nás tiše modlí. V tomto místě mnoha tajemství neviditelné hýbe vším.
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
Antologie textů ze světové literatury od antiky po současnost pojednávajících o verši básnickém i dramatickém se zvláštním zřetelem k přednesu (tedy orální podobě poezie), jehož pojetí vyrůstá z tvaru básnického textu.
Tomáš Čada je velmi cudný muž. Dokonce tak cudný, že ho v hospodě i nad ránem víc zajímají sociální témata než ženy. Především je však jeho druhá sbírka sociálním dokumentem napříč epochami, současností i mýtem. Mýtem o člověku.
Proč dnes vlastně číst poezii? Podle francouzského filosofa Edgara Morina je poezie především ochranným štítem proti „hyperpróze života“, jedním ze způsobů, jak čelit každodenní rutině a racionalitě.
Samotář i gentleman. Mladinký greenhorn i bojovník s nadlidskou silou, jenž zkrotí mustanga, ať chce či nechce, a udolá holýma rukama příšerného medvěda. Muž žijící mezi dvěma naprosto odlišnými světy.
Očarovaný les je posvátným prostorem, jakousi říší stínů, v níž žijí podivné mytologické bytosti, až příliš podobné lidem. Stejně tak lesní bytosti a přízraky prožívají příběhy překvapivě podobné lidským.
Sbírka básní a krátkých próz "Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3". Poezie o boji s duševní nemocí, poezie o komplikovaných vztazích, psychoterapii, vyhrabávání se ze dna. Poezie přímočará, otevřená, drsná, vzpomínková, plná nadějí.
Sbírka veršů Sylvie Richterové nazvaná Slyšet obrazy sestává z dvanácti skladeb věnovaných dvanácti malířům. Časový oblouk je široky, cyklus začíná středověkým Giottem a končí současným českým malířem Mikulášem Rachlíkem.
