Nejprodávanější tituly v roce 2020
špionáž a zpravodajské služby

V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení.

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu.“ A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde.

Autorka ve svých fascinujících pamětech vypráví o výcviku a nasazení v elitní jednotce CIA, o pronásledování nebezpečných mezinárodních teroristů, ale také o manželství a narození dcery během práce v utajení.

Kniha pamětí generála Františka Moravce zachycuje fascinující životní příběh československého důstojníka, jehož válečné osudy začaly v roce 1915 odvodem do rakousko-uherské armády.

Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti ...

Strhující příběhy ze zákulisí tajných služeb.

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Československá zpravodajská služba (2. oddělení hlavního štábu Československé armády) byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností.

Tato kniha poskytuje pohled do zákulisí zpravodajské činnosti a na způsob práce a myšlení pracovníků tajné služby.

Od náboru, výcviku a prvních misí po reálnou práci špiona – autentické a otevřené vzpomínky důstojníka československé rozvědky, jehož kariéra vrcholila v USA v roce 1989.

Nakladatelství Česká citadela vydává novou knihu Miroslava Polreicha – Zpravodajská služba – vyšší forma diplomacie.

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější.

Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje podporu komunistického Československa národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích.

Zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním z primárních závazků státu vůči občanům a podílí se na ní celá řada aktérů od policejních, zpravodajských, celních a justičních orgánů až po soukromé bezpečnostní služby.

Autor popisuje svou cestu do služeb NKVD, metody vyškolování agentů, svou činnost informátora a provokatéra, válečná léta v Sovětském svazu, způsob, jakým sovětský režim nakládal s vlastními válečnými hrdiny i svůj konečný útěk na Západ.

Historie tajných služev je historií druhého nejstaršího řemesla na světě. Vůle mocných, vyslídit své domácí i zahraniční protivníky - a někdy je i zničit - a získat tím strategické výhody, zasahuje až hluboko do antiky a žije na všech kontinentech.

Ohrožují ruští špióni naši svobodu? Jmenuji se Rachardžo. Robert Rachardžo. Jsem ruský agent ve službách (Jeho Veličenstva) Putina. Úkoly jsou jasné: podkopat vratkou demokracii v České republice.

Kniha přináší detailně několik příběhů československých špionů z doby studené války, o jejichž osudech se příliš neví, ale jejichž životy nabíraly často velmi zajímavé obrátky.

Kniha zachycuje zcela novou a zatím neznámou část ve vztazích mezi Československem a Norskem v období po druhé světové válce.

Obsahem knihy je osud nepublikovaná historie zpravodajských výsadků po roce 1945 do vzniku 22. výsadkové průzkumné roty v roce 1957, a následně dalších speciálních jednotek hloubkového průzkumu.