Nejprodávanější tituly v roce 2020
špionáž a zpravodajské služby

Autorka ve svých fascinujících pamětech vypráví o výcviku a nasazení v elitní jednotce CIA, o pronásledování nebezpečných mezinárodních teroristů, ale také o manželství a narození dcery během práce v utajení.

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu.“ A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde. Robert Šlachta je bývalý český celník.

Jaro 1945. Válka v Evropě končí. Sčítají se škody, odhalují zločiny a hledají se viníci. Mnozí nacističtí vrazi, kteří jsou osobně zodpovědní za smrt milionů lidí, se zdánlivě propadli do země.

Kniha pamětí generála Františka Moravce zachycuje fascinující životní příběh československého důstojníka, jehož válečné osudy začaly v roce 1915 odvodem do rakousko-uherské armády.

Jednu z významných forem třetího (protikomunistického) odboje po roce 1948 představovala činnost agentů-chodců. Šlo o československé občany, kteří uprchli na Západ a následně se ve službách zahraničních rozvědek vraceli do vlasti ...

Československá zpravodajská služba (2. oddělení hlavního štábu Československé armády) byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností.

Chtěla se stát diplomatkou a poznávat svět.

Kniha je inspirovaná skutečným příběhem a je situována do období šedesátých až sedmdesátých let 20. století na území bývalého Československa, NDR a Francie.

Strhující příběhy ze zákulisí tajných služeb.

Nejpodivnější případy špionážních omylů a mystifikací!„Jako malý kluk jsem měl rád pohádky. Teď se s nimi občas potkávám i v životě – v říši špionáže,“ píše Karel Pacner v úvodu své nové knihy, v níž posléze odhaluje různá tajemství špionážních operací a především špionážních mystifikací, uvádí čtenáře do zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a souvislosti. Příběhy mystifikací, o nichž se v této knize píše, jsou skutečné a mnohdy napínavější a spletitější, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špionážních románů. Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu, ale stále platí, že kde jsou tajnosti, otevírá se prostor pro spoustu polopravd a výmyslů.

Kniha popisuje obtížné a vleklé úsilí amerického Úřadu pro zvláštní vyšetřování (OSI) najít, zbavit amerického občanství a vyhostit bývalé nacisty a jejich pomocníky, kteří se po válce vloudili do Spojených států a vedli tam poklidný život, aniž by zaplatili za své zločiny.

Tato kniha poskytuje pohled do zákulisí zpravodajské činnosti a na způsob práce a myšlení pracovníků tajné služby.

Od náboru, výcviku a prvních misí po reálnou práci špiona – autentické a otevřené vzpomínky důstojníka československé rozvědky, jehož kariéra vrcholila v USA v roce 1989.

Nakladatelství Česká citadela vydává novou knihu Miroslava Polreicha – Zpravodajská služba – vyšší forma diplomacie.

Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější.

Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje podporu komunistického Československa národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích.

Zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním z primárních závazků státu vůči občanům a podílí se na ní celá řada aktérů od policejních, zpravodajských, celních a justičních orgánů až po soukromé bezpečnostní služby.

Autoři, historici Jiří Plachý a Ivo Pejčoch, zmapovali období českých, respektive československých dějin a pro každý rok této éry vybrali do své nové knihy kriminální případ, který se v té době těšil největší pozornosti celé společnosti.

Autor popisuje svou cestu do služeb NKVD, metody vyškolování agentů, svou činnost informátora a provokatéra, válečná léta v Sovětském svazu, způsob, jakým sovětský režim nakládal s vlastními válečnými hrdiny i svůj konečný útěk na Západ.

Prostor, v němž žijeme, jsme si navykli vnímat jako bezpečný. V roce 1996 Česko vstoupilo do NATO a o šest let později i do Evropské unie, což ve veřejnosti posílilo přesvědčení, že odteď nám žádná velká rizika nehrozí.