Nejprodávanější tituly v roce 2020
poezie

Zeno Kaprál (nar. 1942), básník, autor scénářů a fejetonů a kdysi též souputník takzvané „brněnské bohémy“, je zde se svojí novou sbírkou.

Hilde Dominová (1909–2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek židovského původu, kterým se po strašlivé zkušenosti holokaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka.

Jana Koubková patří k předním osobnostem naší jazzové hudby. Rytmické cítění je pro ni maximálně důležité a zrovna tak hravost a improvizace. Ráda si hraje se slovy, s češtinou, s frázováním a v této knížce navádí čtenáře, aby si to také zkusili.

Vyvážený debut Arthurky Višňové přináší vyzrálé poémy s přídechem avantgardy, odkazující na stříbrný věk ruské poesie i balady prokletých básníků. Sonety podmanivě intimní i provokativně vznešené.

O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes.

Nejsi ze Sudet? pokládá otázku již název básnické sbírky Anny Štičkové. Ano, jsem – odpovídá autorka prostřednictvím čtyřiačtyřiceti básní z cest.

Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje.

Václav Maxmilián stejně jako v prvotině Meziměstí (Host, 2016) i ve druhé sbírce Pobřeží tematizuje rytmus města, jeho zvuky i jeho vůně. Zdánlivá reálnost obrazů přechází do snění, vybízí k putování po jiných krajinách, místech – kdy se třeba z jedn

...Autor moc dobře ví, že nechce psát kýčovité básničky o vrnění kojence v kolíbce, ale spíše reflektuje některé důležité situace, které vyplývají z výchovy synů.