Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2020
povídky

Paříž, New York, Švýcarsko, zapadlý kout amerického venkova – to všechno jsou místa, která Irwin Shaw, jeden z nejlepších amerických prozaiků 20. století, mistrovsky zachytil ve své povídkové sbírce Láska v temné ulici.

Sbírka třiceti povídek z dob, kdy byl Charles Bukowski dle vlastních slov „nezaměstnatelný“ a „živil se páskami do psacích strojů“. Kniha u nás vychází poprvé a mnohé jistě potěší, že jde o autorovo bezkonkurenčně nejchlípnější dílo.

Představte si, že vaše kůže je křehká jako motýlí křídla. I šev na oblečení vás poraní. Občas nemůžete polknout, jícnem nic neprojde. Jaké to je, žít s takovou křehkostí, by vám pověděla Olga Joklová, která takzvanou nemocí motýlích křídel trpěla.

Víra či nevíra a důsledky z toho plynoucí, rodinné rozbroje, rasové postoje, mezilidská nepochopení a nedorozumění, otázky vykoupení či poznání světa – to vše autorka opět podává v dokonalém absurdním tvaru.

Knihy Daisy Mrázkové vedou nenásilným, křehkým způsobem k nejpodstatnějším otázkám lidské existence.

Druhý svazek výboru z díla Rainera Marii Rilka (1875–1926) se zaměřuje na jeho rozsáhlou ranou prozaickou tvorbu.

Robert Fulghum absolvoval několikaměsíční taneční školu tanga přímo v Argentině. A celou tu dobu mu v hlavě zrála kniha povídek v nichž zkoumá potřebu člověka reagovat fyzicky na hudbu.

Čtyřiatřicet povídek z neobyčejně plodného období v životě Charlese Bukowského, konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Nonkonformním, drsně originálním stylem v nich reflektuje své existenciální zoufalství, pijáckou samotu a morbidní humor.

Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu přitom může sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či děs ze světa.

Povídkový výbor Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku dotváří obraz Jiřího Hájíčka jako autora vesnických románů a doplňuje tak jeho dosavadní prozaické dílo.