Nejprodávanější tituly v roce 2020
Rusko

Současný ruský nezávislý historik, odmítaný a zesměšňovaný „akademickými“ vojenskými historiky, odmítá osvědčená propagandistická klišé a snaží se představit reálnější pohled na sovětské válečné přípravy v roce 1941 a na jejich úplný krach po 22. 6. 1941.

Monumentální historická syntéza přináší řadu nových pohledů na světové dějiny 20. století.

Kniha Obrazy z cest do země Sovětů představuje v šesti kapitolách české cestopisy do sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu z let 1917–1968.

Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.

Tato kniha ukazuje především na osobnost nejvyššího představitele zločinců – vora v zákoně – i na vývoj jeho původně velmi dogmatických představ, specifické morálky a tradic směrem k současnosti.

Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.

Příběh vražedné mocenské rivality revolučních vůdců Stalina a Trockého. Před čtenáři se otevírá strhující řetěz zrady, podlosti, zločinů, násilností, mučení a skoro nepochopitelné nenávisti - a to doslova až za hrob.

Od 11. století se na Rusi vytvářelo vlastní mnohotvárné písemnictví, jehož vývoj zachycuje v reprezentativních ukázkách tato antologie.

Zcela nový pohled na člověka, jehož život i smrt jsou obestřeny mnoha tajemstvími, která nebyla dosud objasněna.

Psát o historii vlastně znamená procházet minulost ve snaze dobrat se hlubšího smyslu. Při sestavování Stručných dějin převratných změn, které se odehrály v Rusku v období mezi únorem 1917 a červnem 1918, bylo nevyhnutelně nutné mnoho věcí vynechat.

Autor svou pozornost zaměřil nikoliv na soupis a detailní popis všech událostí, které přinesly roky 1830–1831, ale na analýzu podmínek, ze kterých ruští představitelé museli vycházet a také na následná opatření, která přijímali tváří v tvář revoluci.

Kniha popisuje přípravu děkabristů k převratu a jejich střet s panujícím despotismem.

Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.