Monografie představuje v naší lingvodidaktické produkci unikátní počin, neboť spojením odborníků na didaktiku mateřštiny z České republiky, ze Slovenska a z Polska – tří zemí jazykově, historicky, kulturně i sociálně blízkých.
Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu,nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu.
Kniha, shrnující celoživotní zkušenosti autora s různými totalitami a boj proti nim, psaná vážně, ale i s humorným nadhledem. Připomíná (také pohledem lingvisty) dnes již zapomínané jevy, které ale v různých podobách ohrožují svobodu člověka stále.
Kniha uznávaného jazykovědce PhDr. Jozefa Genzora nabízí přehled téměř 2 000 jazyků všech kontinentů a je určena nejen zájemcům o lingvistickou antropologii, ale i pro všechny obdivovatele rozmanitosti našeho světa.
Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech.
Kniha obsahuje deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s F. Danešem, E. Hajičovou, P. Jančákem, M. Komárkem, I. Nebeskou, B. Palkem, J. Povejšilem, M. Těšitelovou, O. Uličným a R. Večerkou).
V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017).
S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie.