Nejprodávanější tituly v roce 2020
lingvistika

Monografie Jevištní tvar jako jedna z možných metod výuky češtiny pro cizince je prací lingvodidaktickou, vztahující se k vyučování češtiny jako cizího jazyka.

Práce orientovaná na sémantiku pojmenování tzv. základových barev ve fikčních narativech Jana Čepa.

Monografie Martina Beneše Úvod do teorie jazykové správnosti je pokusem vybudovat sociolingvistiku normativity jazyka.

S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie.

Záměrem editorů tohoto svazku je představit lingvistu Rudolfa Šrámka jako autora kratších studií zejména z oblasti dialektologie a onomastiky.

V tomto svazku je na materiálu velkých korpusů řady SYN (SYN2010, SYN-2013PUB, SYN2015 a SYN) podrobně popsána morfologická homonymie v češtině, tj. homonymie slovních tvarů a jejich typů.

Publikace se věnuje zdvořilostním strategiím, které volí čeští univerzitní studenti při kontaktu s fakultou.

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc., je široce uznávanou vědeckou osobností v oboru obecné, teoretické i komputační lingvistiky a bohemistiky, často se u nás i v zahraničí objevuje odkaz na „Sgallovu školu“. Velmi málo se však ví o běhu jeho života.

Kniha Česká morfologie a korpusy podnítí studenty filologických oborů, bohemisty, korpusové lingvisty i všechny, které zajímá čeština a její gramatika, aby se nebáli používat metod korpusové lingvistiky a sami zkoušeli hledat postupy.

Příručka hláskosloví a tvarosloví je určena posluchačům slavistických oborů filosofických fakult, jakož i dalším zájemcům o hlubší poznání lužické srbštiny.

Historie překladatele mapuje vývoj postavení překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny v letech 1890–1950, v němž se promítají bouřlivé kulturní i politické proměny na evropské scéně tohoto období.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů v oddílech historická sekce, jazyková sekce, kulturní sekce, literární sekce.

Předkládanou monografii lze číst jako úvod do hlavních témat Benvenistovy lingvistiky a do poetiky Henriho Meschonnika (1932-2009) a Gérarda Dessonse (* 1949), dvou nejvýznamnějších Benvenistových interpretů na poli literární teorie.

niha nabízí uvedení do problematiky analogie jazyka a DNA a ukazuje vývoj tohoto vědeckého diskurzu.

Publikace je příspěvkem k diskusi o soudobém vývoji lingvistických teorií a metodologie lingvistického výzkumu.

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky.

V první části této knihy se Dante věnuje otázkám spjatým s jazykem či lidskou řečí obecně. Druhá část pak představuje nedokončenou poetiku a Dante se v ní zabývá různými aspekty kancóny, kterou považuje za vrcholný básnický útvar.