Vztah jazyka a komunikace v česko-slovensko-polské didaktické reflexi

Monografie představuje v naší lingvodidaktické produkci unikátní počin, neboť spojením odborníků na didaktiku mateřštiny z České republiky, ze Slovenska a z Polska – tří zemí jazykově, historicky, kulturně i sociálně blízkých – dává možnost pozoruhodného kontrastivního pohledu na hlavní téma publikace, totiž vztah jazyka a komunikace. Jeho řešení se jeví z pohledu výuky zmíněných jazyků i širšího mezinárodního pohledu jako zcela stěžejní při utváření učebního prostředí výuky mateřštiny, zkoumání a zlepšování její kvality a především zavádění jakýchkoli inovací. V česko-slovensko-polském prostředí monografie představuje práci, která se danému problému věnuje skutečně komplexně a do hloubky. Jako základní východisko z problémů, s nimiž se výuka češtiny, slovenštiny i polštiny v daných zemích potýká, autoři předkládají systémový komunikačně-funkční přístup, jehož souhrnnou elaboraci čtenář v publikaci nalezne.