Třísvazkové dílo "Ve světle Pravdy ‒ Poselství Grálu" od Abd-ru-shina je nadčasovým zdrojem poznání. Soubor 168 přednášek odhaluje čtenáři hluboký smysl velkých dějů ve stvoření a jejich vzájemné souvislosti.
Jakmile člověk pochopí skutečnou podstatu islámu, dost možná o ní bude chtít přesvědčit ostatní. Přitom zjistí, že lidé o islámu z médií získali falešnou představu, pro kterou hledají argumenty a omluvy.
Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.
Co se stalo před více než dvěma tisíciletími na pahorku Golgoty? Co je skrytým základem Velikonoc? Jaký je jejich základ ve slovanských či keltských tradicích?
Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu. Je jím benediktin Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka tří dětí, která v životě plném možností vidí i řadu omezení – na straně druhé starý mnich.
Kapitoly z ontologie (metafyziky, filozofie bytí), gnozeologie (noetiky, epistemologie, filozofie poznání), axiologie (filozofie hodnot a hodnocení), antropologie (filozofie člověka) a etiky.
V kontextu rostoucích společenských nerovností a politické nestability s tím spojené se objevují otázky, zda a do jaké míry jsou za tento vývoj zodpovědné elity.
Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho transformaci starověké gnóze. Všímá si neznámých písemností i výpovědí uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy, jež autorka sama navštívila.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska
Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího.
Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve.
Dobrodružný a strhující svět Tolkienových děl nelze napodobit. Přitažlivá však může být i „výprava“ do myšlenkového světa tohoto autora, který do svých knih ukryl bohaté křesťanské poselství.
Svět je v pohybu. Je plný nespokojenosti, zmatku a touhy po proměně. Tolerance je hodnocena výše než pravda. Bombardují nás zdánlivě mírumilovná poselství o koexistenci, doprovázená líbivými hesly a doporučeními od nejrůznějších celebrit.
Není bezprostřednějšího aktu či události vědomí v naší každodenní zkušenosti, než samotný akt smyslového vnímání v našem vědomí prožívání a zakoušení sebe, druhých a světa.
I když v praxi používáme barometr, tachometr nebo spirometr, nemůžeme mít věrometr. Přesto se Max Kašparů pokusil napsat Věroměr. Aspoň jako pomůcku pro rozlišení víry živé, víry mrtvé a víry v bezvědomí.
Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.