Nejprodávanější knihy v roce 2020
světové dějiny

Závěrečný svazek projektu Dějiny města Plzně, mapující historii města ve dvacátém století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 37 autorů především z plzeňských paměťových institucí.

Publikace přibližuje vnitřní a zahraničněpolitický vývoj Rakouska v období let 1931–1934.

Ocelové století mapuje sociální historii Ruska od revolučních let 1917–1921 do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

I v padesátých letech u nás existovala kontrakultura, která si dokázala uchovat nezávislost.

Praha je centrem univerzitní vzdělanosti už bezmála sedm století. Psal se 7. duben roku 1348, kdy český král a budoucí římský císař Karel IV. založil ve svém sídelním městě první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Rýna.

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii.

Průvodce historií kladenských hostinců je tetralogií mapující minulost hostinských podniků, které se před rokem 1989 nacházely na území města. Třetí díl se zaměřuje na Švermov, Dubí, Dříň, Újezd a Vrapice a opět přibližuje historii téměř 80 podniků.

Průvodce představuje historické události, které bezprostředně vedly ke vzniku Charty 77 a zásadním způsobem ovlivnily její podobu.

Předkládaná publikace představuje působení vojenské duchovní služby od nejstarších dob do roku 1919 a chce čtenáře seznámit s významnými postavami vojenského kléru a jejich prací v jednotlivých časových periodách.

Kniha popisuje vznik a fungování československého „státního kalendáře“ a jeho recepci v mnohonárodnostním státu.

Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu.

Kniha poprvé sleduje dějiny umění v Čechách a na Moravě v jednom knižním svazku.

Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.

Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky.

Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany.

Kostel svatého Jakuba v Brně se od dob konce 2. světové války zásadně odlišuje od ostatních gotických kostelů v Evropě velkou intenzitou bílého světla, protože jeho barevné vitráže v oknech nebyly po jejich zničení již obnoveny.

Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, přináší unikátní příběhy a dramatické osudy obyčejných lidí v době husákovské normalizace.

Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.

Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy.

Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu.