„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Druhé vydání knihy, ve které autor překonal hrůzu ze světa čarodějů a vrátil se k donu Juanovi. Učení s ním je náročné a nebezpečné, ale občas i veselé.
Kniha Abhid-hamma-Abhivinaya je završením životního díla ctihodného Áyukusa-la Thery, ve které jsou shrnujícím způsoben podány postupy Abhivi-nayi pro zvládání života podle Buddhovy nauky až k dosažení konečného cíle Nibbány.
Autoři knihy prozkoumávají víru i vědu celými staletími a skrze biologii buněk, fraktální geometrii, lidskou historii, politické vědy, společenské mýty a mnoho dalšího poukazují na skutky, které nás dovedly až tam, kde se nacházíme právě dnes.
Názor na to, co je život, se v nejhlubší rovině liší v tom, zda na něj nahlížíme pouze jako na singulární, ohraničený jev, který má začátek a konec, nebo jako na kontinuum bez začátku a bez konce.
Právě o tento rozdíl jde v této knize.
Síla moudrosti od Evžena Štekla (1921–2001), nejmladšího žáka Fráni Drtikola (1883–1961), byla u nás ve své době bezesporu nejkomplexnějším dílem, které se zabývalo po praktické stránce kundaliní-jógou.
Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě.