Nejprodávanější Kniha v roce 2020
světové dějiny

Vydejte se na cestu po zmizelých Orlických horách a jejich podhůří. Je krásná, plná zajímavostí a dobrodružství poznání.

Významné momenty naší moderní historie, zajímavé informace o významných osobnostech z kulturního a vědeckého světa či sportu a více než tisíc obrázků najdou děti, rodiče, prarodiče a učitelé ve výjimečné komiksové knize, která si získala srdce tisíců čtenářů.

Knihu lze vnímat jako příběh středověkého židovstva a je současně i barvitým vykreslenímdůležitých aspektů každodenního života v Evropětéto doby.

Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.

Biografie z pera německého vojenského historika zachycuje osudy příslušníka wehrmachtu, který v době holokaustu jako jeden z mála německých vojáků aktivně a nezištně pomáhal Židům.

Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové.

Jedna z nejvlivnějších knih věnovaných dějinám první světové války. Autor se v ní zamýšlí nad sociokulturními aspekty Velké války, jež podle jeho názoru vedly ke zrození nového moderního světa.

Významné dílo uznávaného českého historika, které se poprvé v české historiografii zabývá tématem sexuálního života našich předků v průřezu více než sta let.

Americký investigativní novinář Steven Lee Myers přináší barvitý obraz muže, který se z řadového agenta KGB vyšvihl až na vrchol vládní pyramidy – stal se ruským prezidentem.

Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídil totalitní komunistický režim lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s komunistickým terorem páchaným na nevinných.

V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.

Kniha ukazuje, že technokratický socialismus, který se prosadil v Československu po roce 1968, nebyl negací pražského jara.

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře.

Klasický, do jisté míry modernizovaný překlad doplňuje předmluva a poznámkový aparát předního znalce českých dějin Martina Wihody.

Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.

Autoři tohoto mrazivého životopisu líčí generála Ericha Ludendorffa, jednu z nejdůležitějších, ale i nejméně známých postav první světové války, jako „muže beze stínu“, jako neproniknutelnou osobnost.

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.

Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu?