Dlouho očekávané druhé vydání knihy Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) o čtyřech klíčových osobnostech české literatury dvacátého století: Richardu Weinerovi, Jakubu Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
Kniha přináší první důkladnou a všestranně zaměřenou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925–2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka, teatrologa, germanisty a překladatele.
Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny.
Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.
Třináct dopisů, které získalo Muzeum Jane Austenové, nám dává nahlédnout do soukromého i pracovního života této slavné a oblíbené anglické spisovatelky v letech 1801 až 1817.
V knize podává autor soubor svých celoživotních studií o Haškovi a Švejkovi. První část obsahuje zasvěcený popis vzniku Osudů dobrého vojáka Švejka. V druhé části svazku nalezneme přehled čelních představitelů takzvané Pražské Bohémy.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Výpravná kniha o nejslavnějším pražském rodákovi Franzi Kafkovi přibližuje jeho život a dílo všem, kdo chtějí podrobněji poznat jeho svět. Ožívá v ní svět pražské německy psané literatury, svět jeho zájmů, rodiny a přátel.
Dopisy, které napsal Franz Kafka Mileně Jesenské. Kafka poznal Milenu během jednoho jejího pobytu v Praze v předjaří roku 1920. Namluvili Jaroslava Adamová a Radoslav Lukavský