Nejprodávanější knihy v roce 2020
moderní svět a civilizace

Autor ve své práci vysvětluje, jak a proč vznikly obchodní značky, jak sloužily a slouží svým majitelům i zákazníkům, a jak se mění jejich užívání a fungování v globalizovaném světě. Svůj výklad doprovází konkrétními příklady.

Kniha obsahuje osmnáct podnětných rozhovorů s výraznými osobnostmi českého veřejného života o budoucnosti člověka, společnosti a planety. Zpovídáni byli odborníci a profesionálové napříč obory, kteří se zamýšleli nad možnou podobou našich zítřků.

Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.

Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa.

Jak člověka za dobu, co ji používá, ovlivnila řeč? To je hlavním tématem této studie. Aby bylo možno hledat odpovědi, je potřeba nejprve stanovit, jaké atributy má moderní lidská řeč, a tak ji odlišit od předverbální komunikace.

V úvodu tohoto mistrovského historického díla nalezneme smělé prohlášení:
Moderní věk je věkem Židů a my všichni jsme, různou měrou, Židé.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami?

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.

Náš úsudek je však až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické, a to nejen pro nás, ale i pro naše okolí. Gladwellovy pečlivě vyargumentované názory možná čtenáři nebudou vždy příjemné, ale o to hlouběji k němu proniknou.

Veliké Rusko si skoro vášnivě přeje být velmocí, svírá je obava, že když je svět začne vnímat jinak, tak hrozí Ruské federaci problémy a možná i katastrofa. V Moskvě se často – a skoro tradičně – vždy báli nějakých potíží...

Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována.

V srpnu 2018 se tehdy patnáctiletá Greta Thunberg rozhodla nejít do školy a začít před švédským parlamentem svou pravidelnou páteční stávku za klima, čímž zažehla jiskru globálního hnutí bojujícího s klimatickou krizí.

Slavná práce předního amerického politologa je pronikavou analýzou stavu světové politiky po skončení studené války. Jedna z nejvlivnějších knih konce 20. století.

Studie o novém uspořádání globálního světa po rozpadu polárního světa studené války. O nových mimostátních činitelích formujících světovou poltiku, o novém způsobu válčení a nové konfliktualitě, která se vyznačuje asymetrií a deteritorializací.

Zkušený slovenský novinář s dlouholetou praxí ve veřejnoprávním rozhlase i televizi odešel ze světa mainstreamových médií, neboť odmítal dál snášet cenzuru, jíž v nich byl kvůli svým názorům vystavován.

Dokážeme se přizpůsobit měnící se povaze práce? Které dovednosti by měly rozvíjet naše děti? Může obava z kybernetické války rozpoutat další závody ve zbrojení?

V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením, ale zároveň s obavami, které tato zcela nová civilizační mutace vzbuzuje.

Adichieová se ve dvou esejích vyrovnává s feminismem a obhajuje jej. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny.

Publikace nabízí komplexní pohled na problematiku evropské integrace.