Nejprodávanější tituly v roce 2020
české a slovenské dějiny

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992.

Dramatický příběh nesmlouvavého muže v okamžicích boje za samostatný stát.

Karel Pacner svou strhující kronikou převážně politických událostí let 1991 až 2018 varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnosti zopakujeme!

Další kniha známého spisovatele, záhadologa a badatele Vladimíra Lišky se vrací k pohnutým a nejvypjatějším okamžikům našich novodobých dějin, do doby, kdy byla zcela podkopána naše samostatnost a ohrožena existence národa. Kniha si klade za cíl seznámit především mladé čtenáře s dobou, od které uplynulo více než sedmdesát let.

Vydejte se na místa spojená s jedním z nejtěžších období našich dějin.

Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.

V bitvě u Moháče ztratili Jagellonci téměř vše, mladičký král Ludvík byl mrtev a před českými stavy se otevírala klíčová otázka: kdo nastoupí po něm.

Na základě mnohaletého výzkumu v českých i francouzských archivech autor podrobně vykresluje podporu komunistického Československa národněosvobozeneckým hnutím ve francouzských koloniích.

Autor na základě několika historických skutečností představuje své literární osoby v časovém sledu 1937 až 1970. Jejich osudy jsou propojeny s životem a existencí Československa a jeho obyvatel.

Publikace přibližuje české veřejnosti období reformního socialismu, normalizace a „zvonění klíči“ v roce 1989.

Z pohledu jednoho lidského života zahrnuje pohanská doba sahající od našich prvních předků až ke starým Slovanům nepředstavitelně dlouhé časové období lidských dějin.

V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.

Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin.

Podrobný místopisný atlas České republiky, zahrnující na šest tisíc zeměpisných míst, vychází souhrnně v knize KRASOHLED ZEMĚ ČESKÉ ke stému výročí vzniku Československa.

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.

Od vlády Rudolfa II. až po bitvu na Bílé hoře.

Druhý díl lucemburské éry je zasvěcen především vládě Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a neklidné a rozporuplné době husitské.

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové.