Nejprodávanější tituly v roce 2020
lingvistika

Lexikální tón je jevem u nás nepříliš známým. Jádrem monografie jsou kontrastivní analýzy tónů současné vietnamštiny hanojské a saigonské.

Publikace představuje život a dílo jednoho z výrazných jazykovědců druhé poloviny 20. a počátku 21. století., V. V. Ivanova.

V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017).

Práce orientovaná na sémantiku pojmenování tzv. základových barev ve fikčních narativech Jana Čepa.

S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie.

Záměrem editorů tohoto svazku je představit lingvistu Rudolfa Šrámka jako autora kratších studií zejména z oblasti dialektologie a onomastiky.

Etnolingvistika bývá nejčastěji charakterizována jako věda zabývající se vztahem jazyka a kultury. Kniha Magie slova a textu přibližuje českému čtenáři bádání moskevské etnolingvistické školy a jejího hlavního představitele Nikity Iljiče Tolstého.

V tomto svazku je na materiálu velkých korpusů řady SYN (SYN2010, SYN-2013PUB, SYN2015 a SYN) podrobně popsána morfologická homonymie v češtině, tj. homonymie slovních tvarů a jejich typů.

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc., je široce uznávanou vědeckou osobností v oboru obecné, teoretické i komputační lingvistiky a bohemistiky, často se u nás i v zahraničí objevuje odkaz na „Sgallovu školu“. Velmi málo se však ví o běhu jeho života.

Kniha Česká morfologie a korpusy podnítí studenty filologických oborů, bohemisty, korpusové lingvisty i všechny, které zajímá čeština a její gramatika, aby se nebáli používat metod korpusové lingvistiky a sami zkoušeli hledat postupy.

Příručka hláskosloví a tvarosloví je určena posluchačům slavistických oborů filosofických fakult, jakož i dalším zájemcům o hlubší poznání lužické srbštiny.

Historie překladatele mapuje vývoj postavení překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny v letech 1890–1950, v němž se promítají bouřlivé kulturní i politické proměny na evropské scéně tohoto období.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů v oddílech historická sekce, jazyková sekce, kulturní sekce, literární sekce.

Předkládanou monografii lze číst jako úvod do hlavních témat Benvenistovy lingvistiky a do poetiky Henriho Meschonnika (1932-2009) a Gérarda Dessonse (* 1949), dvou nejvýznamnějších Benvenistových interpretů na poli literární teorie.

niha nabízí uvedení do problematiky analogie jazyka a DNA a ukazuje vývoj tohoto vědeckého diskurzu.

Publikace je příspěvkem k diskusi o soudobém vývoji lingvistických teorií a metodologie lingvistického výzkumu.

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky.

Monografie Jindřicha Tomana, profesora slavistiky na University ofiMichigan (Ann Arbor) v USA, si dává za cíl představit lingvistiku Pražského lingvistického kroužku v širších kulturních a politických souvislostech.

Publikace vysvětluje jak základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky, tak konkrétní možnosti jejich využití v souvislosti s češtinou a bohemistikou.