Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s islámem.
Čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální.
Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedním z jeho nejvlivnějších center byl Řím, jenž se také stal sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do nově vzniklé a tehdy řecké Konstantinopole.
Zkrocení tří jedů je báseň Dharmy; je to „Dharma jedna báseň“, rada od srdce k srdci, esence zkušeností velikého Mistra, napití přímo z pramene – nezkaleného, nezředěného, doušek Buddhovy Nauky takové, jaká je.
Sherab Chödzin Kohn, dlouholetý žák Trungpy rinpočheho, čerpal při psaní Buddhova životopisu z mnoha různých zdrojů. Výsledkem je kniha, která ukazuje mnoho fascinujících aspektů života a aktivity Buddhy Šákjamuniho.
Kniha Athanasia oder Gründe für die Unsterblichkeit der Seele z roku 1827 je nadmíru aktuální právě dnes, kdy chybějí v celé společnosti vodítka k pochopení nejen sebe samých, ale i světa okolo.
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit.
Don Miguel Ruiz, autor bestsellerů Čtyři dohody a Pátá dohoda, nám v této audioknize připomíná jednu hlubokou a prostou pravdu: Chceme-li skoncovat s emočním utrpením a obnovit svou radost ze života, musíme přestat věřit lžím, většinou o sobě samých.
Kniha je v zásadě přehledem o obsahu a vývoji interpretace prvních pěti knih Bible, takzvaného Mojžíšova zákona. Forma zpracování téma zpřístupňuje i širšímu okruhu zájemců. Autorský text doprovázejí krátké ukázky hebrejského textu s překladem.
Úvod
Kniha emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace.
Čtivě a přitom zasvěceně odhaluje islamolog
a dlouholetý korespondent deníku Frankfurter
Allgemeine Zeitung z Blízkého východu pozadí
vzniku a expanze tzv. Islámského státu
v Sýrii a Iráku.
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě.
Kniha je určena nejen studentům teologie a farářům, ale především laikům, každému, kdo rád zakouší křesťanskou víru a spiritualitu z nezvyklých, překvapivých a někdy až provokativních perspektiv.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Kniha představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody.