Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.
Druhý díl čtvrtého svazku osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české, který mapuje období 1310-1402. Je věnován především kulturním dějinám tohoto období.
Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany.
V dramatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).
